Několik základních rad od hasičů, jak v přírodě zacházet s ohněm

 

 

 

 

Hlavní stránka

 

 

 

 

Několik základních rad od hasičů, jak v přírodě zacházet s ohněm
pokud nejsou vhodné podmínky, raději oheň nerozdělávejte

Zvolte pro ohniště vhodné místo.

Mělo by být vzdáleno alespoň 50 m od okraje lesa a v dostatečné vzdálenosti od budov a předmětů, které se mohou snadno vznítit. Oheň nezakládejte pod větvemi stromů, na kořenech stromů, na suchém listí, lesní hrabance nebo rašelině, v blízkosti suché trávy nebo obilí, stohů, seníků apod. Létající jiskry nebo náhlý poryv větru totiž velmi snadno způsobí neštěstí. Zcela zakázáno je rozdělávání ohně na místech se vzrostlým porostem, tedy i na louce nebo na strništi. Naopak ideální je například hliněný podklad.

Za silného větru nebo v období extrémního sucha oheň v přírodě raději vůbec nerozdělávejte!

Při rozdělávání ohně v přírodě ohniště bezpečně oddělte od okolního prostředí - např. obložením kameny, obsypáním pískem, vyhloubením zeminy apod. V případě větších vater je vhodné ohniště oddělit pruhem širokým až jeden metr, který bude zbavený veškerých hořlavin.

K zapálení nebo udržování ohně v žádném případě nepoužívejte vysoce hořlavé látky jako např. benzín, naftu či líh. Oheň se pak velmi snadno vymkne kontrole a může způsobit i vážné popáleniny. Pro podpal jsou zakázány všechny uměle vyrobené látky. Podle zákona o ochraně ovzduší můžeme v otevřených ohništích kromě dřeva spalovat pouze suché rostlinné materiály, dřevěné uhlí či plynná paliva určená výrobcem, tato paliva a materiály navíc nesmí být kontaminovány chemickými látkami.

Pokud chystáte velkou vatru, dejte si pozor, aby byla polena poskládána do stabilní pyramidy (např. pomocí záseků na polenech), která umožní prohořívání dovnitř a zabrání nebezpečí rozvalu pyramidy do okolí. Raději nedělejte velký oheň s vysokými plameny.

Oheň nesmíte ponechat ani na okamžik bez dozoru. Mějte nachystán dostatek vody či písek, kdyby se oheň vymykal kontrole. I proto je dobré umístit ohniště blízko vodního zdroje.

Ohniště důkladně uhaste, buď zalitím vodou nebo alespoň zasypáním zeminou. Při odchodu se z ohniště nesmí kouřit a popel i půda pod ohništěm musí být chladná. I ve zdánlivě zcela vyhaslém ohništi se mohou dlouhou dobu skrývat žhavé oharky a poryv větru je pak rozdmýchá a roznese do okolí. Každý rok hasiči kvůli tomu musí zasahovat.

Zejména půda v jehličnatém lese je z hlediska možného vzniku a šíření požáru velmi riziková. Hrabanka tvořená zetlelým jehličím může prohořet až do značné hloubky a nepozorovaně se šířit do stran i mimo ohniště. Nedbalé uhašení proto nestačí a ohniště je nutné alespoň důkladně prolít vodou!

Oheň neroznášejte po okolí, např. na zapálené větvi. Pamatujte, že oheň a alkohol nepatří k sobě. Zvlášť pozor na sezení a hry příliš blízko plamenů, stačí málo a může dojít k vznícení šatů, ožehnutí vlasů, řas a popálení.

Pokud vám hoří oděv a není k dispozici dostatek vody k uhašení, neutíkejte - během či chůzí se oheň ještě více rozšíří. Okamžitě si lehněte na zem a pro ochranu obličeje si ho zakryjte dlaněmi (dlaně nepřikládejte na tvář pouze v případě, že hoří rukávy oblečení). Válejte se, dokud plameny neuhasnou - válením se zamezí přístupu kyslíku potřebného k hoření. Je-li po ruce deka, nebo jiná vhodná textilie (nesmí to být textilie z umělých látek), lze ji také použít k uhašení hořícího oděvu.

Pokud v přírodě používáte plynový spotřebič, nesmíte ho ani na okamžik pustit z dozoru, nebezpečí hrozí například při převržení nestabilního spotřebiče. V živé paměti je případ českého cestovatele, který v Chile kvůli neopatrnosti při zacházení s plynovým vařičem zavinil požár národního parku.

zpracováno z podkladů odboru prevence HZS ZLK a GŘ HZS ČR