|
|
Několik základních rad od hasičů, jak
v přírodě zacházet s ohněm |
|
|
|
|
|
|
|
|
Několik základních rad od hasičů, jak v
přírodě zacházet s ohněm Mělo by být vzdáleno alespoň 50 m od okraje lesa a v dostatečné vzdálenosti od budov a předmětů, které se mohou snadno vznítit. Oheň nezakládejte pod větvemi stromů, na kořenech stromů, na suchém listí, lesní hrabance nebo rašelině, v blízkosti suché trávy nebo obilí, stohů, seníků apod. Létající jiskry nebo náhlý poryv větru totiž velmi snadno způsobí neštěstí. Zcela zakázáno je rozdělávání ohně na místech se vzrostlým porostem, tedy i na louce nebo na strništi. Naopak ideální je například hliněný podklad. Za silného větru nebo v období extrémního sucha oheň v přírodě raději vůbec nerozdělávejte! Při rozdělávání ohně v přírodě ohniště bezpečně oddělte od okolního prostředí - např. obložením kameny, obsypáním pískem, vyhloubením zeminy apod. V případě větších vater je vhodné ohniště oddělit pruhem širokým až jeden metr, který bude zbavený veškerých hořlavin. K zapálení nebo udržování ohně v žádném případě nepoužívejte vysoce hořlavé látky jako např. benzín, naftu či líh. Oheň se pak velmi snadno vymkne kontrole a může způsobit i vážné popáleniny. Pro podpal jsou zakázány všechny uměle vyrobené látky. Podle zákona o ochraně ovzduší můžeme v otevřených ohništích kromě dřeva spalovat pouze suché rostlinné materiály, dřevěné uhlí či plynná paliva určená výrobcem, tato paliva a materiály navíc nesmí být kontaminovány chemickými látkami. Pokud chystáte velkou vatru, dejte si pozor, aby byla polena poskládána do stabilní pyramidy (např. pomocí záseků na polenech), která umožní prohořívání dovnitř a zabrání nebezpečí rozvalu pyramidy do okolí. Raději nedělejte velký oheň s vysokými plameny. Oheň nesmíte ponechat ani na okamžik bez dozoru. Mějte nachystán dostatek vody či písek, kdyby se oheň vymykal kontrole. I proto je dobré umístit ohniště blízko vodního zdroje. Ohniště důkladně uhaste, buď zalitím vodou nebo alespoň zasypáním zeminou. Při odchodu se z ohniště nesmí kouřit a popel i půda pod ohništěm musí být chladná. I ve zdánlivě zcela vyhaslém ohništi se mohou dlouhou dobu skrývat žhavé oharky a poryv větru je pak rozdmýchá a roznese do okolí. Každý rok hasiči kvůli tomu musí zasahovat. Zejména půda v jehličnatém lese je z hlediska možného vzniku a šíření požáru velmi riziková. Hrabanka tvořená zetlelým jehličím může prohořet až do značné hloubky a nepozorovaně se šířit do stran i mimo ohniště. Nedbalé uhašení proto nestačí a ohniště je nutné alespoň důkladně prolít vodou! Oheň neroznášejte po okolí, např. na
zapálené větvi. Pamatujte, že oheň a alkohol
nepatří k sobě. Zvlášť pozor na sezení a hry příliš blízko plamenů,
stačí málo a může dojít k vznícení šatů, ožehnutí vlasů, řas a popálení. Pokud v přírodě používáte plynový spotřebič,
nesmíte ho ani na okamžik pustit z dozoru, nebezpečí hrozí například
při převržení nestabilního spotřebiče. V živé paměti je případ českého
cestovatele, který v Chile kvůli neopatrnosti při zacházení s plynovým
vařičem zavinil požár národního parku. |
|
||
|
|
|